Ambulance klinické logopedie
horni1000x200pxG
podklad pismenka 04B vlevo 200x519px

KLINICKÁ LOGOPEDIE

Klinická logopedie je vědní obor, který zkoumá narušení komunikační schopnosti u člověka z hlediska jeho příčin, projevů, důsledků, možností diagnostiky, terapie, prevence i prognózy, je aplikovaná směrem do medicinské oblasti.

Klinická logopedie je relativně mladý a rychle se vyvíjející obor. V resortu zdravotnictví byla jako samostatný obor uznána v roce 1992 (odbornost 903). Dříve organizačně spadala pod pod odbornost ORL nebo foniatrie. Je oborem interdisciplinárním, situovaným mezi přírodně – společenské a empiricko – normativní vědy. Osciluje mezi medicínou (foniatrie, ORL, neurologie, psychiatrie, rehabilitační lékařství), psychologií, speciální pedagogikou a lingvistikou (fonetika, fonologie, sémantika, sémiotika a další).

V zájmu dětské klientely spolu školský a zdravotnický směr logopedie nutně spolupracují, ale existují i nedořešené problémy z hlediska kompetencí, organizace, pregraduálního i postgraduálního vzdělávání. Tyto bohužel nebyly dosud dostatečně legislativně a koncepčně ošetřeny. Lze pouze rodiče a odbornou veřejnost na tuto skutečnost upozornit. Klinickou logopedii Je třeba striktně odlišit od různých logopedických kroužků, logopedické prevence, poradenství v rozvoji komunikace apod. Přední zástupci našeho oboru dokonce považují takovéto zásahy nekompetentních pracovníků do zdraví dětí za zdraví poškozující.

Každý klinický logoped nese plnou právní zodpovědnost za veškerou činnost spojenou s vykonáváním praxe (tj. za stanovení diagnózy, užití terapie a také za to, že v případě potřeby iniciuje další vyšetření u specialistů (ORL či foniatra, neurologa, psychiatra, klinického psychologa, rehabilitačního lékaře aj.). Stále více klinický logoped spolupracuje s ergoterapeutem, fyzioterapeutem, ortodontistou, gerontologem.