Ambulance klinické logopedie
horni1000x200pxG

Breptavost

    Hlavním příznakem této poruchy řeči je nadměrně zrychlené tempo řeči, při kterém se zhoršuje srozumitelnost projevu a může vyústit až do řeči nesrozumitelné. Tempo řeči je nejen rychlé, ale i nerovnoměrné. Dochází při ní až k vynechání prostředních slabik v delších slovech, a pokud mluvící nezpomalí, je srozumitelnost pro okolí obtížná. Při rychlém tempu hovoru breptavý nestíhá precizněji vyslovovat jednotlivé hlásky. Důsledkem toho je narušená, nepřesná nebo setřelá výslovnost hlásek a zkrácena délka samohlásek. Na rozdíl od koktavosti si rychlého tempa pacient většinou není vědom. Pokud mu záleží na dobré srozumitelnosti, dokáže své tempo zpomalit. Porucha může být doprovázena mírným motorickým neklidem, jiné řečové příznaky však nemusí být příliš nápadné. Při mluvním projevu pozorujeme porušené dýchání, které je při vdechu doprovázeno šelesty, může dojít i k narušení dechového rytmu. Breptaví mívají často zastřený a málo rezonující hlas. Někdy můžeme jako nápadnou vnímat jejich nemuzikálnost, bývá porušena melodie řeči (je monotónní), kolísavý rytmus a porušený přízvuk. Můžeme pozorovat zvláštnosti i v chování. Jejich psychické projevy a celkový zjev vytváří dojem, že jde o unáhlené, povrchní, impulzivní, extrovertované, roztržité a nepořádné osoby. Často jsou špatnými posluchači. Při komunikaci ztrácejí rychle sebeovládání, jejich řeč je halasná. Narušení motoriky a motorickou instabilitu lze pozorovat i v chůzi. Tyto motorické příznaky se zhoršují v pubertě a ve starším věku. Někdy mohou být další příznaky i v psané řeči (od jemných nápadností, přes dysgrafii až po dezintegraci písma). Na rozdíl od většiny jiných osob s narušenou komunikační schopností breptaví svou poruchou netrpí a většinou sami ani nevyhledávají pomoc. Proto se do logopedické péče dostávají většinou tehdy, jde-li o kombinaci s koktavostí. Pokud jsou breptaví na svůj rychlý a v důsledku toho méně srozumitelný řečový projev upozorněni, mají ke svému způsobu vyjadřování velmi shovívavý postoj.

Příznivá prognóza závisí na včasném zachycení poruchy, správné diagnostice a volbě terapeutického přístupu, maximální spolupráci okolí, správném mluvním vzoru a dostatečně dlouhém nácviku, ale i na pravidelných kontrolách (časté recidivy). Mimořádné nebezpečí pro zhoršení poruchy hrozí při nadměrné emocionální zátěži. Úspěšnost terapie velmi záleží na osobní motivaci.

    Breptavost se objevuje během vývoje řeči poměrně brzy, ale problémem se stává až tehdy, když si ji člověk začíná uvědomovat. Bývá to obvykle v období adolescence a v dospělosti. Správná řeč není pro všechny lidi hodnotou, spíše jen pro vymezenou skupinu lidí vzdělanějších. Patří k nim (nebo měli by k nim patřit) politici, podnikatelé, kněží, manažeři, učitelé, redaktoři aj., tedy lidé, pro které je správná volba slov základním pracovním nástrojem. Neúspěchy v této oblasti je mohou podnítit k tomu, aby využili možnosti klinicko – logopedické intervence. Osoby s chaotickou, „neuspořádanou“ řečí jsou považováni za klienty, nikoli pacienty.